Dolní pila – dolní jez

Na dolním splavu (správně jezu) vzniklo na řece Chrudimce přírodní koupaliště, které bylo hojně využíváno rekreanty, chataři a místními obyvateli.

Každý vytvořený jez má svůj účel. Dolní jez měl vzedmout hladinu řeky Chrudimky a umožnit odebrání části toku mimo hlavní řečiště do náhonu. Spád vody v náhonu se využil pro pilu a mlýn na území nazývaném Dolní pila.

Dolní pila patří do katastrálního území obce Lipky. Z hlediska farnosti pod farní kostel sv. Anny v Modletíně. Všechny záznamy v rodných, oddacích a úmrtních matrikách v Dolní pile číslo 6 jsou uváděny však pod obcí Dolní Bradlo.

Snímků dolního jezu a přírodního koupaliště je dostatečné množství, ale mrzí mne, že se mi nepodařilo získat snímek Dolní pily č. 6, kde by byly mlýn a pila vyfotografovány. Máte-li někdo z vás takovou fotografii a poskytli byste mi ji k ofotografování nebo mi ji oskenovanou zaslali na e-mail, tak ji na těchto stránkách zveřejním.

Děkuji Jaroslavě Staré, která měla předky na Lipce, za cennou informaci, že existuje knížka Chrudimsko. Mlýny a další zařízení na vodní pohon, Štěpán Luděk, Šulc Ivo, ve které je fotografie mlýna a text k pile, mlýnu, sklářskému stupníku Dolní Bradlo č. 6.

Text: Pila, mlýn a sklářský stupník – Dolní Bradlo čp. 6 (dříve název Pecinova pila). Pila vznikla před r. 1700  jako jednuška. Pohon zajišťovalo kolo na vrchní vodu o průměru 434 cm a šířce 95 cm, od r. 1911 turbína, později výpomocná lokomobila. Vícelistový katr, který dodala v r. 1930 firma Chudý z Týniště nad Orlicí, řezal do r. 1955. V r. 1805 byl k pile přistavěn mlýn o jednom složení s vodním kolem o průměru 426 cm a šířce 84 cm, od r. 1911 vybavený složením uměleckým (Vodní kniha uvádí válcovou stolici, francouzský kámen, špičák, trier, cylindr, sortýr, krupník, v r. 1932 doplněno čtyřválcovou stolicí a rovinným vysévačem). Mlýn ukončil provoz v r. 1950 za posledního mlynáře a pilaře Antoše. Budova mlýna, v r. 1932 zvýšeno o patro, byla v r. 1955 opuštěna a po pěti letech zbourána v souvislosti se stavbou dětského tábora Vlaštovka. Od listopadu 1944 se ve mlýně skrývali partyzáni. Syn mlynáře Karel Bíl (*1910) v r. 1965 vzpomínal: “Partyzáni k nám do mlýna přivedli dva Rusy a Čecha Štrumpla z Chrudimě. Byli to členové skupiny Jana Koziny, u nás se zdrželi asi deset dnů, víc nepřišli, pak se u nás partyzáni objevovali ojediněle. Dne 11. února 1945 nás nacisté zatkli, když jsem s otcem připravoval klády na pile. S dalšími zatčenými z Vratkova, Modletína a Stříteže nás odvezli k výslechům do Pardubic a pak do Terezína. Otec (*1883) zemřel na zápal plic 6. 5. 1945, já jsem se vrátil.” Ve druhé polovině 19. století koupil vodní dílo František Rükl a rozšířil výrobu o sklářský stupník provozovaný do r. 1875. V té době již bylo výhodnější sklářské suroviny dovážet vlakem z Hlinska.

Fotografie:

sam_3357

Informace o mlýnu jsem získal především z mapování Bradla a okolí.

Snímky map:

  1. snímek – I. vojenské mapování josefské z let 1764 – 1768, nezachycuje náhon k Dolní pile, ale na toku Chrudimky je zaznamenám křížek, na levém břehu dvě budovy (červeně) a na pravém břehu je napsáno Pret. m.. Jestli m. znamená mlýn, to nevím. Méně přesné zakreslení bylo způsobeno asi tím, že důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou “od oka”, tj. pouhým pozorováním v terénu. Jeden důstojník za léto zmapoval až 350 km2. V popisu míst na okraji mapy není Dolní pila uvedena. i-vojenske-mapovani_josefske-1764_1768
  2. snímek – II. vojenské mapování Františkovo 1836 – 1852, zachycuje náhon k Dolní pile, náhon se v dolní části rozdvojuje a na každém z nich jsou označena dvě mlýnská kola a dvě budovy (červeně). Oproti I. vojenskému mapování je možné vidět zvýšenou míru přesnosti. V popisu na okraji mapy je uvedeno, že v Chrudimském kraji, v panství Nasavrky je obec Lipka, pod kterou patří m. Dolní pila a Bradlo Horní a Dolní. U Lipky, včetně Dolní pily je uvedeno 31 domů, 7 stájí, které by zabezpečily „pohodlné ubytování“ pro 12 mužů a 4 koním, v Dolním a Horním Bradle je 34 domů, 14 stájí a mohlo by zde být ubytováno 24 mužů a ustájeno 7 koní.

ii-vojenske-mapovani-frantiskovo-1836-1852

  1. snímek – Císařské povinné otisky map stabilního katastru Čech (1824 – 1843) – Lipka 1839, povinné císařské otisky jsou nejlépe zachované kopie originálních map vytvářených přímo v terénu. Vynikají jemnými a jasnými barvami a neobsahují žádné dodatečné vpisy.

V mapě stabilního katastru v Dolní pile je zaznamenáno jen jedno mlýnské kolo, oproti předchozímu snímku, kde jsou kola dvě. Náhon se v dolní části rozdvojuje a mlýnské kolo je jen na levé části náhonu. Areál budov označený číslem 35 je rozsáhlý. Co to bylo za budovu označenou číslem 34? Přes Chrudimku a náhon jsou lávky. cisarske-povinne-otisky-map-stabilniho-katastru-cech-1824-1843-lipka-1839

  1. snímek – III. vojenské mapování Františko-josefské 1877 – 1880, Františkovo mapování již nestačilo požadavkům armády rakouské monarchie, proto r. 1868 rakouské ministerstvo války rozhodlo o mapování novém. Jeho podkladem se opět staly katastrální mapy a oproti II. vojenskému mapování je vylepšeno znázorněním výškopisu – nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami. Výsledkem mapování jsou kolorované tzv. topografické sekce. Vnikly mapy speciální 1 : 25 000 a 1 : 75 000. iii-vojenske-mapovani-frantisko-josefske-1877-1880-1_25000

iii-vojenske-mapovani-frantisko-josefske-1877-1880-1_75000

  1. snímek – mapa z roku 1952, na které je v Dolní pile zakresleno mlýnské kolo.

dolni-pila-1952

 

Historie Dolní pily (Pecinovi pily, Dolního Bradla č. 6).

První informaci o Dolní pile jsem zjistil zprostředkovaně od pana Ladislava Málka z jeho práce Sklárny v Železných horách, kde uvádí: „Aby celé nehostinné bradelské údolí mohlo býti zpřístupněno, tomu se dalo odpomoci jedině stavbou mlýnů a pil. To se uskutečnilo patrně už pod správou Lichtenburků, neboť se praví, že v XV. století přešel mlýn hornobradelský a Pecinova pila k Lipce za vladyky Bleha (4).“ Zdrojem této informace panu Málkovi byly Paměti místopisné a archeologické I. – XI., Erben-Emler. Když jsem procházel tyto Paměti v Národní digitální knihovně, tak jsem žádnou zprávu o tom nenašel. Možná, že jsem nebyl až tak pozorný a zprávu jsem přehlédl.

Zdroj: http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:e56e3ee0-df76-11e4-9c07-5ef3fc9bb22f

Další informace jsou z pozdější doby. Skelmistr František Rükl si ve svém zápisníku uvádí výši bankovního konta v Chrudimi, které se týká mlýna (Pecinovy pily a mlýna č. 6). Vykazuje v něm vklady a výběry za jednotlivá léta od roku 1874 až 1881. Vklady celkem činí 2 874 fl. a výběry 2 776 fl.. Přebytek hospodaření je 98 zlatých. Docela pěkný výnos. Za 50 až 60 zlatých byla tehdy pěkná kráva stračena. scanned-at-14-10-2017-22-40

Antonín Rükl v roce 1910 dostává od okresního hejtmanství v Chrudimi povolení ke zřízení Francisovy turbíny ve mlýně číslo 6 v Dolním Bradle zvaném „Pecinova pila“. Turbína je o 12 HP místo dvou vodních kol a současně instaluje nové dvojí mlýnské složení, dodané firmou Prokop a synové, továrna mlýnských strojů v Pardubicích. Veškeré snažení obnovit vodní dílo bylo zničeno požárem v březnu roku 1913. O požáru mlýna v roce 1913 je informace i v Pamětní knize.

V Pamětní knize politické obce Bradla kronikář uvádí:

  • v roce 1933: Na podzim pronajal p. Jan Rükl „Pecinovu pilu“ p. Juliusu Pilnému z Třebechovic u Hradce Králové. Týž se sem odstěhoval na svůj náklad znovuzřídil mlýn i opravil pilu. Ve mlýně chce vyměňovati obilí za mouku a též i péci chléb. Řezání na pile bude asi málo, protože dříví vyčerpáno, takže o řezivo je nouze.
  • v roce 1936: V září pronajal od p. Jana Rükla mlýn „Dolní pilu“ p. Bíl. Na jeho žádost se mlýn přistavuje a p. Bíl zařídí si stroje na mletí pšenice. P. Bíl má výměnu obilí a hodně lidí teď jezdí si pro výměnu na „Dolní pilu“. Jest si přáti, aby to lépe prosperovalo, než minulému nájemci p. Pilnému.
  • Pamětní kniha se po 2. světové válce začíná psát od roku 1953 a k předešlým letům kronikář dodatečně zaznamenává:
  • rok 1945: Dne 12. února 1945 byl krutý mráz, když v 6 hodin ráno se sjížděla vojenská auta obsazena německými vojáky do Bradla. Vojáci hledali partyzány. Šli ve směru Lipka – Modletín, do Pecinova lesa a Máslovanek až došli na Dolní pilu, kde bydlel mlynář Bíl. Všechny pozatýkali – Karla Bíla, jeho otce a matku, které spoutali provazem k sobě a vedli je do Bradla k výslechu. Mlynáři Bílovi odebrali peníze 38.200 K, které pak byly uloženy v Reifaisence na Modletíně, kam je ještě ten den osobně odnesl Paštyka Antonín, který byl vyslán od obecního úřadu v Bradle. Na potvrzení je uvedeno: „Obecní úřad v Horním Bradle potvrzuje, že p. Ant. Paštyka, člen obecního zastupitelstva je vyslán starostou obce Horního Bradla do Kampeličky v Modletíně, uložiti částku 38.200 K, které byly tajnou státní policií předány obci, jako majetek zatčeného Bohumila Bíla z Dol. Bradla čp. 6.“ V Horním Bradle, 12. 2. 1945. Razítko obecního úřadu a podpis úředníka u starosty – asi Kadlec. V Bradle byli vyslýchání v hostinci u Burkoňů a na obecním úřadě, který byl v hotelu Mareš. Po krutém výslechu byli všichni odvezeni do Pardubic. Partyzánské hnutí v Bradle zradil agent gestapa Pokorný. Po převratu dne 5. května 1945 se vrátili z Terezína Marie Bílová a její syn Karel. Bomunil Bíl zemřel v Terezíně na tyfus, kterým byli všichni naočkování.
  • rok 1947: Při jarním tání a pohybu ledu na Chrudimce utvořily se na mnoha místech ledové barikády, takže voda již vystupovala ze břehů. Dne 22. března 1947 přijeli vojáci z Pardubic, kteří nahromaděné ledové barikády u huťského splavu a Pecinovy pily pomocí bomb a železných pěstí rozstříleli. Jinak hrozila Bradlu záplava.
  • rok 1948: – Předání hospodářských pozemků, mlýna a pily (mlýn a pila byla majetkem Jana Rükla) včetně zásob, živého a mrtvého inventáře na ředitelství státních statků v Chotěboři bylo provedeno dne 28. července 1949 a lesního hospodářství na ředitelství státních lesů v Slatiňanech dne 26. června 1950.
  • Do Bradla se p. Bíl přestěhoval z Ostroměře, pronajal si mlýn a pilu na Dolní pile od továrníka Rükla, který zvelebil a postavil novou stolici tak, že se tam mlela pěkná mouka. Pila měla katr, kde se řezalo dříví hlavně prkna na stavby do celého okolí. Pan Bíl byl také v Americe, kde měl farmu. Měl dva syny a tři dcery. Po jeho zatčení přebral mlýn a pilu jeho zeť Antoš. Když se Bohumil Bíl nevrátil z koncentráku domů, mlýn převzal na nějakou dobu vrátivší se jeho syn Karel a manželka Bohumila Bíla. Karel Bíl se pak odstěhoval někde k Chrudimi a mlýn a pilu předal JZD Bradlo, které mlýn, pilu a pozemky prodalo Transportě Chrudim. Pila a mlýn (Pecinova pila) na Dolní pile zanikla roku 1965, kde byl postaven pionýrský tábor Vlaštovka. Karel Bíl a Marie Bílová jsou pohřbeni na hřbitově na Modletíně.

Tolik informace uvedené v Pamětní knize, kronice.

V závěru uvádím několik jmen osob zapsaných v matrikách v místě Dolní pila (Dolní Bradlo č. 6). Jedná se o majitele, mlynáře, stárky, kováře, pilaře a různé pomocníky ve mlýně nebo na pile, kteří se tam narodili, přiženili nebo zemřeli:

5. 12. 1811 – narození dcery Antonie Antonínu Pecinovi, pilaři a Johanně Malivánkové,

20. 4. 1813 – narození syna Antonína Franzovi Medunovi, stárkovi z Dolní pily a Alžbětě, dceři Jana Wíška z Vápenice,

11. 11. 1823 – narození syna Václava Janu Růžičkovi, kováři a Marii, dceři Václava Krajiny z Habrů,

4. 4. 1833 – narození syna Jana Nep., Karlu Pospíšilovi, tovaryši mlynářskému, syn Josefa Pospíšila, sedláka z Dolního Bradla a Antonii Pecinové, dceři Antonína Peciny, pilaře a Johanny Malivánkové,

9. 2. 1834 – Antonie, dcera Antonína Peciny a Johany Malivánkové z Kladrub, se vdává za Karla Pospíšila z Dolního Bradla,

2. 1. 1851 – narození dcery Antonie, Antonínu Pecinovi, mlynáři a pilaři, syn Antonína Peciny, mlynáře a pilaře a Marii Anně, dceři Václava Kadlece z Lipky,

13. 9. 1863 – narození dcery Marie, Josefu Dostálovi, chalupníku z Lipky č. 14, syn Františka Dostála č. 14 z Lipky a jeho ženě Marii, dceři Antonína Peciny, mlynáře a pilaře z Dolního Bradla č. 6,

17. 5. 1878 – narození dcery Anny Františku Čechovi, stupaři z Dolního Bradla č. 6, syn Antonína Čecha, Nádvorníka z Dolního Bradla č. 4 a Františce, dceři Aloise Burgra z Pavlova,

18. 11. 1882 – narození syna Františka Antonínu Homolkovi, mlynáři, syn Josefa Homolky z Blatné a Anně, dceři Jana Kinzla z Blatné,

9. 7. 1886 – narození syna Josefa Václavu Pickovi, pilaři, syn Josefa Picka z Hlinska a Marii, dceři Františka Hlineckýho z Hlinska,

17. 6. 1904 – narození syna Ladislava Františku Stehnovi, mlynáři, syn Sigmunda Stehna z Dolního Studence a Marii, dceři Josefa Jettmara z Chrudimě,

30. 3. 1907 – narození dcery Antonie Janu Kothanu, cihláři, syn Františka Kothana z Ostrova a Antonii Hlouškové, dceři Josefa Hlouška z Ostrova,

19. 3. 1911 – narození syna Josefa Františku Seckému, mlynářskému pomocníkovi, syn Josefa Seckého z Bojanova a Josefě Beránkové, dceři Jana Beránka z Jeřišna č. 24.

Pohlednice.

paseky-chrudimka-01paseky-chrudimka-02paseky-chrudimka-03

paseky-chrudimka-04paseky-chrudimka-05paseky-chrudimka-06paseky-chrudimka-07paseky-chrudimka-08paseky-chrudimka-09paseky-chrudimka-10paseky-chrudimka-11paseky-chrudimka-12paseky-chrudimka-13paseky-chrudimka-14paseky-chrudimka-15paseky-chrudimka-16paseky-chrudimka-17

img_3003-kopie
24. 3. 2018 – část základů pily.
img_3021-kopie
24. 3. 2018 – náhon k pile.
img_3039-kopie
24. 3. 2018 – dolní jez.
img_3047-kopie
24. 3. 2018 – dolní jez.
img_3056-kopie
24. 3. 2018 – pohled z mostu k jezu.
img_3060-kopie
24. 3. 2018 – pohled z mostu po proudu řeky Chrudimky.