{"id":790,"date":"2018-11-10T23:18:59","date_gmt":"2018-11-10T22:18:59","guid":{"rendered":"http:\/\/www.bradlo.cz\/?page_id=790"},"modified":"2023-08-28T18:20:57","modified_gmt":"2023-08-28T16:20:57","slug":"padlym-bratrim","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.bradlo.cz\/?page_id=790","title":{"rendered":"Padl\u00fdm brat\u0159\u00edm"},"content":{"rendered":"

1. P\u0159ed Velkou v\u00e1lkou.<\/strong><\/h3>\n

\u201eJi\u017e del\u0161\u00ed dobu p\u0159ed r. 1914 bylo ovzdu\u0161\u00ed v\u00a0Evrop\u011b napln\u011bno nebezpe\u010dn\u00fdmi politick\u00fdmi plyny, mra\u010dna st\u00e1le houstla, schylovalo se k\u00a0bou\u0159i. Rozp\u00ednavost N\u011bmecka byla p\u0159\u00ed\u010dinou sv\u011btov\u00e9ho zbrojen\u00ed, ohromn\u00e9 pen\u00edze byly v\u011bnov\u00e1ny ve v\u0161ech st\u00e1tech na militarismus. Lid klesal pod t\u00ed\u017e\u00ed dan\u00ed a \u00fatlaku n\u011bmecko-habsbursk\u00e9ho. Ka\u017ed\u00fd s\u00a0hr\u016fzou o\u010dek\u00e1val vy\u0161lehnut\u00ed blesku a nakupen\u00fdch t\u011b\u017ek\u00fdch mrak\u016f. Posledn\u00ed provokac\u00ed Rakouska a N\u011bmecka proti Srbsku bylo po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed velk\u00fdch c\u00edsa\u0159sk\u00fdch vojensk\u00fdch cvi\u010den\u00ed na sam\u00fdch hranic\u00edch Srbska v\u00a0m\u011bs\u00edci \u010dervnu osudn\u00e9ho roku 1914. Dne\u00a028.\u00a0\u010dervna t. r. zdvihla se ruka srbsk\u00e9ho studenta, v\u00a0n\u00ed smrt\u00edc\u00ed zbra\u0148, ze kter\u00e9 vyp\u00e1len\u00e9 v\u00fdst\u0159ely zas\u00e1hly m\u011bstem Sarajevem v\u00a0autu proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edho n\u00e1sledn\u00edka tr\u016fnu rakousko-uhersk\u00e9ho arciv\u00e9vodu Franti\u0161ka\u00a0Ferdinanda d\u2019Este a jeho cho\u0165. Ihned p\u0159edv\u00eddalo se, \u017ee nic dobr\u00e9ho z\u00a0toho nepojde.\u201c Tak l\u00ed\u010d\u00ed ud\u00e1losti p\u0159ed v\u00e1lkou kronik\u00e1\u0159 Bradla pan Jan \u0160trobl, kter\u00fd se narodil dne 11. kv\u011btna 1884 v\u00a0Doln\u00edm Bradle. Do za\u010d\u00e1tku 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky pracoval ve skl\u00e1rn\u011b. Byl odveden a po kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b na vojn\u011b p\u0159id\u011blen k\u00a0pracovn\u00edmu odd\u011blen\u00ed a pracoval v\u00a0les\u00edch Auspersk\u00fdch a\u017e do konce v\u00e1lky. Po v\u00e1lce nastoupil op\u011bt do skl\u00e1rny jako prohl\u00ed\u017ee\u010d skla.<\/p>\n

2. Prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka.<\/h3>\n

Mobilizace 26. \u010dervence 1914 to bylo slovo, kter\u00e9 v\u00a0mal\u00e9 vesni\u010dce na \u017delezn\u00fdch hor\u00e1ch let\u011blo od \u00fast k\u00a0\u00fast\u016fm. Slovo, pod kter\u00fdm si sou\u010dasn\u00edci nedok\u00e1zali je\u0161t\u011b p\u0159edstavit hr\u016fzy nast\u00e1vaj\u00edc\u00edho vojensk\u00e9ho konfliktu zachvacuj\u00edc\u00ed nakonec p\u0159edev\u0161\u00edm celou Evropu. Mobilizace byla p\u016fvodn\u011b \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e1, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se osmi sbor\u016f ro\u010dn\u00edk\u016f 1877 a\u017e 1892. C\u00edsa\u0159 a kr\u00e1l \u010desk\u00fd Franti\u0161ek Josef I. v\u0161ak vyhla\u0161uje 28. \u010dervence 1914 v\u00e1lku Srb\u016fm a \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e1 mobilizace se m\u011bn\u00ed ve v\u0161eobecnou. V\u00e1lku vyhla\u0161uje vyhl\u00e1\u0161kou \u201eM\u00fdm n\u00e1rod\u016fm\u201c, kter\u00e1 za\u010d\u00edn\u00e1 \u201eBylo m\u00fdm nejvroucn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00e1n\u00edm, abych l\u00e9ta, kter\u00e1 z Bo\u017e\u00ed milosti jsou Mi je\u0161t\u011b dop\u0159\u00e1na, mohl zasv\u011btiti d\u00edl\u016fm m\u00edru a uchr\u00e1nil Svoje n\u00e1rody p\u0159ed t\u011b\u017ek\u00fdmi ob\u011btmi a b\u0159emeny v\u00e1lky.\u201c a kon\u010d\u00ed ji slovy \u201eA d\u016fv\u011b\u0159uji ve V\u0161emohouc\u00edho, \u017ee m\u00fdm zbran\u00edm dop\u0159eje v\u00edt\u011bzstv\u00ed\u201c. Stvrzuje ji sv\u00fdm podpisem.<\/p>\n

I v\u00a0Bradle ji\u017e 26. \u010dervence oznamuj\u00ed \u010derno-\u017elut\u00e9 vyhl\u00e1\u0161ky, \u017ee Rakousko-Uhersko vypov\u00edd\u00e1 Srbsku v\u00e1lku. Ka\u017ed\u00fd sp\u011bchal, aby se sezn\u00e1mil s\u00a0obsahem osudn\u00fdch vyhl\u00e1\u0161ek. P\u0159edev\u0161\u00edm mu\u017ei z\u00e1lo\u017en\u00edci rakousk\u00e9 arm\u00e1dy. A druh\u00e9ho dne z\u00a0nich v\u011bt\u0161ina odch\u00e1z\u00ed ku sv\u00fdm pluk\u016fm. Nen\u00ed na nich vid\u011bt, \u017ee odch\u00e1zej\u00ed s\u00a0nad\u0161en\u00edm, proto\u017ee maj\u00ed j\u00edt bojovat proti bratr\u016fm Slovan\u016fm. Pond\u011bl\u00ed\u00a027.\u00a0\u010dervence bylo opravdu velice smutn\u00e9. Kam se \u010dlov\u011bk pod\u00edv\u00e1, tak v\u0161ude sam\u00e9 lou\u010den\u00ed, pl\u00e1\u010d a n\u00e1\u0159ek. Odchod drah\u00fdch a hlavn\u011b p\u0159edtucha nast\u00e1vaj\u00edc\u00edch hrozn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed byly p\u0159\u00ed\u010dinou, \u017ee ka\u017ed\u00fd chodil jako zm\u00e1men\u00fd. B\u011bhem 14 dn\u016f odj\u00ed\u017ed\u00ed v\u011bt\u0161ina na\u0161ich mu\u017e\u016f z Bradla na boji\u0161t\u011b, hlavn\u011b na ruskou frontu.<\/p>\n

V t\u00e9 dob\u011b se p\u0159est\u00e1v\u00e1 tak\u00e9 ve skl\u00e1rn\u011b pracovat a lid\u00e9 z\u016fst\u00e1vaj\u00ed bez v\u00fdd\u011blku, bez chleba. Sna\u017e\u00ed se sehnat v\u00fdd\u011blek v\u00a0lesn\u00ed a poln\u00ed pr\u00e1ci. Voj\u00edni p\u00ed\u0161\u00ed sv\u00fdm drah\u00fdm na \u00fa\u0159edn\u00edch \u201efeldpostkart\u00e1ch\u201c od po\u0161tovn\u00e9ho osvobozen\u00fdch, kter\u00e9 v\u0161ak byly podrobeny cenzu\u0159e, a co se p\u00e1n\u016fm nel\u00edbilo, tak p\u0159e\u0161krtali nebo l\u00edstek zni\u010dili. V\u00e1lka zu\u0159\u00ed a roz\u0161i\u0159uje se na dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed st\u00e1ty v\u00a0Evrop\u011b, tak\u017ee v\u011bt\u0161ina st\u00e1t\u016f nach\u00e1z\u00ed se ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m stavu.<\/p>\n

Rok 1914:<\/strong><\/p>\n

Mezi prvn\u00edmi odch\u00e1z\u00ed bojovat tov\u00e1rn\u00edk Anton\u00edn R\u00fckl co poru\u010d\u00edk 21. p\u011b\u0161\u00edho pluku do \u010c\u00e1slavi. Av\u0161ak v\u00a0polovin\u011b z\u00e1\u0159\u00ed p\u0159ich\u00e1z\u00ed zpr\u00e1va, \u017ee je od 7. z\u00e1\u0159\u00ed nezv\u011bstn\u00fd. Z\u00e1rove\u0148 i s\u00a0n\u00edm je nezv\u011bstn\u00fd voj\u00edn Tich\u00fd z\u00a0Velk\u00e9 St\u0159\u00edte\u017ee. Oba byli na rusk\u00e9m boji\u0161ti.<\/p>\n

Na internetov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch (http:\/\/www.caslavsko.net\/view.php?cisloclanku=2008061303-Valecne-cesty-21.-pesiho-pluku-caslavskeho-v-1.-svetove-valce) o v\u00e1le\u010dn\u00e9 cest\u011b 21. p\u011b\u0161\u00edho pluku \u010d\u00e1slavsk\u00e9ho jsou zachyceny pravd\u011bpodobn\u011b i posledn\u00ed \u017eivotn\u00ed osudy Anton\u00edna R\u00fckla a pana Tich\u00e9ho. Uv\u00e1d\u00edm v\u00fd\u0148atek z\u00a0rozs\u00e1hl\u00e9ho textu:<\/p>\n

\u201e3. 9. 1914 pluk nastoupil zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu p\u0159es Tyszowce, Zubowice do Rachnie. 4. 9. p\u0159es Wieprzew, Mejdan Gorny, Belzec do Mejdanu. 5. 9. p\u0159es Kulajce, Rudki, Monasterz, Nied\u017ewiedna, Noviny, Horyniec do Mydiki. 6. 9. p\u0159es Niemirow a Tre\u015bcianiec na Kurniky. Zde do\u0161lo k dal\u0161\u00edmu st\u0159etnut\u00ed s ruskou arm\u00e1dou postupuj\u00edc\u00ed od Lvova. Do dal\u0161\u00edch boj\u016f zas\u00e1hl 1. pochodov\u00fd prapor vytvo\u0159en\u00fd v \u010c\u00e1slavi u n\u00e1hradn\u00edho praporu 21. pluku, kter\u00fd se hned p\u0159i vyvag\u00f3nov\u00e1n\u00ed dostal do d\u011blost\u0159eleck\u00e9ho ohn\u011b a ihned byl zata\u017een do boj\u016f u Rawy-Rusk\u00e9. Byl to boj \u00fa\u017easn\u011b zmaten\u00fd (pochopiteln\u011b). V dob\u011b od 7. 9. do 11. 9. nastaly pluku t\u011b\u017ek\u00e9 boje s ruskou arm\u00e1dou na Wereszyci.\u201c<\/p>\n

Franti\u0161ek Ve\u010de\u0159\u00edlek dokon\u00e1v\u00e1 sv\u016fj \u017eivot v\u00a0Omsku, Rudolf Kul\u00edk um\u00edr\u00e1 na \u00faplavici v\u00a0Krakov\u011b a Leopold Semer\u00e1d po t\u011b\u017ek\u00e9m zran\u011bn\u00ed na ji\u017en\u00edm boji\u0161ti a po operaci um\u00edr\u00e1 v\u00a0Budape\u0161ti.<\/p>\n

Za\u010d\u00ednaj\u00ed nov\u00e9 odvody v\u0161eho mu\u017estva do 42 let, odv\u00e1d\u00ed se hodn\u011b. Mimo odvody mu\u017e\u016f, byly i odvody kon\u00ed. Jsou kon\u00e1ny sb\u00edrky tepl\u00e9ho pr\u00e1dla a ve \u0161kol\u00e1ch na\u0159\u00edzeny sb\u00edrky jahodov\u00e9ho a ostru\u017einov\u00e9ho list\u00ed voj\u00edn\u016fm na \u010daj v\u00a0zim\u011b.<\/p>\n

Rok 1915:<\/strong><\/p>\n

Na\u0159\u00edzeno v\u0161eobecn\u00e9 o\u010dkov\u00e1n\u00ed osob do 50 let. Stanoveny maxim\u00e1ln\u00ed ceny na obil\u00ed a mouku. V\u00a0lednu na\u0159\u00edzen soupis z\u00e1sob obil\u00ed a mouky. Ve \u0161kol\u00e1ch na\u0159\u00edzena sb\u00edrka kov\u016f, hlavn\u011b m\u011bdi, c\u00ednu a olova.<\/p>\n

V\u00a0Krakov\u011b um\u00edr\u00e1 Josef Mare\u0161, Josef \u0160trobl je 15. \u010dervence p\u0159i \u00fatoku t\u011b\u017ece ran\u011bn do b\u0159icha a za velk\u00fdch bolest\u00ed um\u00edr\u00e1 v\u00a0poln\u00ed nemocnici. Pochov\u00e1n je u Sokalu. Brzy na to jeho p\u0159\u00edtel Anton\u00edn Pa\u0161tyka je roztrh\u00e1m \u0161rapnelem u Szotsky u Hali\u010de. Pl\u00ed\u0161ek Josef a Z\u00e1ruba Josef, oba z\u00a0Lipky, jsou nezv\u011bstn\u00ed.<\/p>\n

Jsou zavedeny l\u00edstky na mouku, chl\u00e9b a jin\u00e9 potraviny. Na\u0159\u00edzeno je t\u00e9\u017e v\u017edy v\u00a0ned\u011bli po m\u0161i v\u00a0kostele hr\u00e1t a zp\u00edvat rakouskou hymnu. Nad\u0161en\u00ed v\u0161ak pro to nebylo, proto\u017ee v\u011bt\u0161ina v\u017edy opustila kostel.<\/p>\n

Rok 1916:<\/strong><\/p>\n

Obil\u00ed se u\u017e sm\u00ed ml\u00edt jen na mlec\u00ed v\u00fdkazy. \u010cast\u00e9 rekvizice st\u011b\u017euj\u00ed ob\u010dan\u016fm \u017eit\u00ed. Jakmile se proslechlo \u201ep\u0159ijde rekvizice\u201c za\u010dalo p\u0159etahov\u00e1n\u00ed a uschov\u00e1v\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00e9ho \u017eivobyt\u00ed p\u0159ed rekvizic\u00ed. Dne 2. \u0159\u00edjna zrekv\u00edrov\u00e1n zvon u huti.<\/p>\n

Zav\u00e1d\u00ed se tak zvan\u00fd \u201eletn\u00ed \u010das\u201c. Dne 30. dubna o 11. hodin\u011b no\u010dn\u00ed se ru\u010di\u010dky postr\u010dily na 12. hodinu a tak to z\u016fstalo a\u017e do konce z\u00e1\u0159\u00ed.<\/p>\n

St\u0159\u00edbrn\u00e9 a niklov\u00e9 pen\u00edze byly sta\u017eeny a zlat\u00e9 nebyly vid\u011bny od za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky. Ti\u0161t\u011bny byly pouze pen\u00edze pap\u00edrov\u00e9 a mince \u017eelezn\u00e9. Voj\u00edni dost\u00e1vali dovolen\u00e9 na poln\u00ed pr\u00e1ce. V\u00a0kv\u011btnu byly odvody 18-ti let\u00fdch a t\u00e9\u017e i 50-ti let\u00fdch. Dost \u010dasto se stalo, \u017ee \u0161el k\u00a0odvodu otec se synem.<\/p>\n

Rok 1917:<\/strong><\/p>\n

Rok za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00edmi rekvizicemi, na\u0159\u00edzena je rekvizice v\u0161eho dobytka. Je nedostatek potravin, proto d\u00e1vky na v\u0161echny \u201eenky\u201c jsou sn\u00ed\u017eeny. Je to obdob\u00ed \u201eenek\u201c. Ozna\u010den\u00ed t\u011bchto l\u00edstk\u016f bylo p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9: \u201echlebenky\u201c, \u201ecuk\u0159enky\u201c, \u201esolenky\u201c, \u201etu\u010denky\u201c, \u201emydlenky\u201c, \u201esv\u00edcenky\u201c, \u201epetrolenky\u201c, \u201e\u0161atenky\u201c. L\u00edstkov\u00fd syst\u00e9m byl roz\u0161\u00ed\u0159en i na mimo potravinovou sf\u00e9ru, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed n\u00e1zvy jednotliv\u00fdch\u00a0 \u201e-enek\u201c. Je tak\u00e9 velik\u00fd nedostatek tab\u00e1ku a ku\u0159\u00e1ci pak kou\u0159\u00ed r\u016fzn\u00e9 druhy list\u00ed. Pivo se va\u0159\u00ed z\u00a0p\u00fdru. Nast\u00e1v\u00e1 v\u0161eobecn\u00e1 rekvizice zvon\u016f, p\u00ed\u0161\u0165al od varhan, hmo\u017ed\u00ed\u0159\u016f, klik a v\u0161ech mo\u017en\u00fdch v\u011bc\u00ed z\u00a0r\u016fzn\u00fdch kov\u016f. I ve v\u0161ech osad\u00e1ch Bradla jsou sebr\u00e1ny zvony a z\u00a0kaple tak\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed zvon je shozen a rozbit. Jsou zak\u00e1z\u00e1ny r\u016fzn\u00e9 slovansk\u00e9 a n\u00e1rodn\u00ed p\u00edsn\u011b.<\/p>\n

Na boji\u0161t\u00edch na\u0161i voj\u00edni r\u00e1di p\u0159eb\u00edhaj\u00ed do rusk\u00fdch, italsk\u00fdch a srbsk\u00fdch vojsk a tam vstupuj\u00ed do legi\u00ed a bojuj\u00ed d\u00e1le proti Rakousku nebo N\u011bmecku. Lid\u00e9 jsou nuceni k\u00a0upisov\u00e1n\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdch p\u016fj\u010dek, proto\u017ee v\u00e1lka stoj\u00ed mnoho pen\u011bz. Lid\u00e9 neradi upisovali, proto\u017ee v\u011bd\u011bli, \u017ee se t\u00edm prodlu\u017euje a podporuje v\u00e1lka. Agitovalo se v\u0161emi prost\u0159edky. Voj\u00edn se musel upsat, aby dostal dovolenou. Na vesnici m\u011bli t\u011b\u017ekou \u00falohu v\u011bt\u0161inou u\u010ditel\u00e9, kte\u0159\u00ed m\u011bli v\u00e1le\u010dn\u00e9 p\u016fj\u010dky sb\u00edrat. P\u0159i \u0161patn\u00e9m v\u00fdsledku \u00fa\u0159ady vid\u011bly malou loajalitu. Po v\u00e1lce je \u010ceskoslovensk\u00e1 republika \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b proplatila.<\/p>\n

V\u00a0dalek\u00e9m \u0158\u00edm\u011b um\u00edr\u00e1 Josef Nepov\u00edm z\u00a0Bradla. Anton\u00edn Hor\u00e1k z\u00a0Lipky, mladi\u010dk\u00fd, sotva 18\u00a0let\u00fd, je zast\u0159elen na ji\u017en\u00edm boji\u0161ti. Pl\u00ed\u0161ek Franti\u0161ek um\u00edr\u00e1 doma v\u00a0d\u016fsledku v\u00e1le\u010dn\u00fdch \u00fatrap. Rudolf Dost\u00e1l a Jan \u0160trobl se spolu sch\u00e1zej\u00ed v\u00a0Kadani, kde byli u pracovn\u00edho odd\u011blen\u00ed. Jeden den se lou\u010d\u00ed, Dost\u00e1l jede k\u00a0V\u00eddni na pr\u00e1ci, kde velice nastydl a dostal z\u00e1pal plic a v\u00a0nemocnici tam skon\u00e1v\u00e1. Jan \u0160trobl jede dom\u016f, kde mus\u00ed chodit do lesa na pr\u00e1ci.<\/p>\n

V\u00e1lka zu\u0159\u00ed d\u00e1l, ale bl\u00ed\u017e\u00ed se rok 1918.<\/p>\n

Rok 1918:<\/strong><\/p>\n

Je nedostatek pracovn\u00edch sil, pr\u00e1dla, \u0161atstva a v\u0161eho mo\u017en\u00e9ho. \u0160\u00ed\u0159\u00ed se tuberkuloza a jin\u00e9 naka\u017eliv\u00e9 nemoci. Nast\u00e1v\u00e1 v\u00fdm\u011bna potravin za r\u016fzn\u00e9 p\u0159edm\u011bty. Rozm\u00e1haj\u00ed se kr\u00e1de\u017ee a je vid\u011bt mravn\u00ed \u00fapadek ml\u00e1de\u017ee. V\u00a0kostel\u00edch jsou st\u00e1le lid\u00e9 nuceni zp\u00edvat: \u201e\u0158\u00ed\u0161 Rakousk\u00e1 nepomine\u201c.<\/p>\n

P\u0159i\u0161el 28. \u0159\u00edjen. Odzvon\u011bno bylo Rakousku. Vyhl\u00e1\u0161ena samostatnost na\u0161eho mlad\u00e9ho st\u00e1tu. Byla uzn\u00e1na \u010ceskoslovensk\u00e1 republika. Do Bradla do\u0161la zpr\u00e1va a\u017e 29. \u0159\u00edjna. Lid\u00e9 byli nad\u0161en\u00ed, \u017ee po 300 let\u00e9 porob\u011b jsme zase svobodn\u00ed.<\/p>\n

V\u0161emi spolky z\u00a0Bradla a okol\u00ed byla uspo\u0159\u00e1d\u00e1na dne 17. listopadu spole\u010dn\u00e1 oslava na\u0161\u00ed samostatnosti. Pr\u016fvod vy\u0161el na silnici pod Lipkou, v\u00a0\u010dele byl nesen sokolsk\u00fd pravor. Pr\u016fvodu se z\u016f\u010dastnily i d\u011bti ze \u0161koly. Kdy\u017e pr\u016fvod do\u0161el do Doln\u00edho Bradla, tak promluvil o 28. \u0159\u00edjnu a na\u0161em osvobozen\u00ed pan Adolf \u0160ustr, b\u00fdval\u00fd zdej\u0161\u00ed spr\u00e1vce \u0161koly.<\/p>\n

3.\u00a0Po Velk\u00e9 v\u00e1lce.<\/strong><\/h3>\n

Rok 1919:<\/strong><\/p>\n

\u017divotn\u00ed pot\u0159eby jsou st\u00e1le vyd\u00e1v\u00e1ny na l\u00edstky, a to v\u00a0\u00fapln\u011b skromn\u00fdch d\u00e1vk\u00e1ch. \u017divobyt\u00ed je velmi drah\u00e9. Mouka pod ruku prod\u00e1v\u00e1na 1 kg za 10 K, 1 kg vep\u0159ov\u00e9ho masa 30 K, 1 kg m\u00e1sla a\u017e 50 K. D\u011blnictvo t\u00edm velice trp\u011blo, proto\u017ee mzdy byly proti drahot\u011b velice n\u00edzk\u00e9. Byly vyd\u00e1ny nov\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 pen\u00edze.<\/p>\n

Na za\u010d\u00e1tku roku um\u00edr\u00e1 v\u00a0Padov\u011b v\u00a0It\u00e1lii, na n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed, mladi\u010dk\u00fd L\u00e1\u010fa Jungvirt.<\/p>\n

Dne 13. dubna byla zasazena v\u00a0Doln\u00edm Bradle bl\u00edzsko \u0161koly \u201el\u00edpa svobody\u201c. N\u011bkte\u0159\u00ed legion\u00e1\u0159i se vracej\u00ed do sv\u00fdch domov\u016f. Ve skl\u00e1rn\u011b se za\u010d\u00edn\u00e1 zase pracovat, le\u010d sch\u00e1zi tam dost t\u011bch dobr\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed na za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky tov\u00e1rnu opustili. Mezi nimi a p\u0159i v\u0161em nejv\u00edce je postr\u00e1d\u00e1n tov\u00e1rn\u00edk Anton\u00edn R\u00fckl, o kter\u00e9m dosud nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy o jeho zahynut\u00ed. Ten se opravdu velice staral p\u0159ed v\u00e1lkou o pokrok a rozkv\u011bt Bradla.<\/p>\n

Rok 1920:<\/strong><\/p>\n

Dne 28. \u0159\u00edjna byl slavnostn\u011b odhalen pomn\u00edk padl\u00fdch voj\u00edn\u016f z\u00a0Doln\u00edho Bradla a Horn\u00edho Bradla. Pomn\u00edk byl postaven na n\u00e1vsi u \u201el\u00edpy svobody\u201c. O druh\u00e9 hodin\u011b odpoledne byl se\u0159azen pr\u016fvod v\u00a0Horn\u00edm Bradle a do\u0161el k\u00a0pomn\u00edku, kde promluvil a vzpomn\u011bl v\u0161ech padl\u00fdch pan Franti\u0161ek \u0160trobl, u\u010ditel z\u00a0V\u00e1penn\u00e9ho Podola, rod\u00e1k bradelsk\u00fd. Ve\u010der bylo sehr\u00e1no divadlo \u201e\u010cern\u00e9 o\u010di\u201c v\u00a0re\u017eii Jana \u0160trobla, opuk\u00e1va\u010de skla ve zdej\u0161\u00ed tov\u00e1rn\u011b. Pomn\u00edk byl zaplacen ze sebran\u00fdch milodar\u016f, kter\u00e9 vynesly 40 % n\u00e1kladu. Ostatn\u00ed doplatila telocvi\u010dn\u00e1 jednota Sokol, kter\u00e1 celou tuto akci podnikala. Pomn\u00edk st\u00e1l celkem 2\u00a0100 K\u010d. Ve star\u0161\u00ed kronice ulo\u017een\u00e9 v\u00a0Okresn\u00edm archivu v\u00a0Chrudimi je k\u00a0t\u00e9to ud\u00e1losti poznamen\u00e1no rukou kronik\u00e1\u0159e:\u201cAs za p\u016fl roku nechala pan\u00ed R\u00fcklov\u00e1 vysekat z\u00a0pomn\u00edku jm\u00e9no pana R\u00fckla\u201c. Pro\u010d bylo odstran\u011bno jm\u00e9no Anton\u00edna R\u00fckla?<\/p>\n

\"pomnik-fotooo\"<\/a>Poznali jste n\u011bkoho na fotografii? Dejte mi v\u011bd\u011bt pros\u00edm.<\/strong><\/p>\n

Pokud se dob\u0159e pod\u00edv\u00e1te, tak p\u0159i slavnostn\u00edm odhalen\u00ed pomn\u00edku 28. \u0159\u00edjna 1920 je na n\u011bm uvedeno 10 jmen. Pravd\u011bpodobn\u011b jako prvn\u00ed byl vytes\u00e1n pan Anton\u00edn R\u00fckl, v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je zde 9 jmen:<\/p>\n

Rok 1914:
\nVe\u010de\u0159\u00edlek F, zem\u0159el v\u00a0Omsku, 25 let
\nKul\u00edk Rud., zem\u0159el v\u00a0Krakov\u011b, 37 let
\nSemer\u00e1d Leop. zem\u0159el v\u00a0Budape\u0161ti, 23 let<\/p>\n

Rok 1915:
\nMare\u0161 Jos., zem\u0159el v\u00a0Krakov\u011b, 34 let
\n\u0160trobl Jos., padl u Sokalu, 36 let
\nPa\u0161tyka Ant., padl u Szostky, 36 let<\/p>\n

Rok 1917:
\nNepov\u00edm Jos., zem\u0159el v\u00a0\u0158\u00edm\u011b, 28 let
\nDost\u00e1l Rud., zem\u0159el ve W\u00f6llersdorfu, 26 let
\nJungvirt Lad., zem\u0159el v\u00a0Padov\u011b, 20 let<\/p>\n

Nad jm\u00e9ny je um\u00edst\u011bn sokol v\u00a0letu nesouc\u00ed lipovou ratolest. Pod jm\u00e9ny padl\u00fdch je uveden rok odhalen\u00ed pomn\u00edku a \u201eT\u011blocvi\u010dn\u00e1 jednota Sokol padl\u00fdm brat\u0159\u00edm\u201c. T\u011blocvi\u010dn\u00e1 jednota Sokol poskytla 60 % n\u00e1klad\u016f a zbudov\u00e1n\u00ed pomn\u00edku zabezpe\u010dila. P\u016fvodn\u011b bylo p\u00edsmo jmen padl\u00fdch st\u0159\u00edbrn\u00e9 a v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je zlat\u00e9.<\/p>\n

\"Tento
Fotografie z roku 2007.<\/figcaption><\/figure>\n

\"pomnik-3-4-2010\"<\/a><\/p>\n

Dne 3. dubna 2010.<\/p>\n

\"pomnik-10-8-2010\"<\/a><\/p>\n

Dne 10. srpna 2010.<\/p>\n

\"pomnik-8-5-2012\"<\/a><\/p>\n

Dne 8. kv\u011btna 2012.<\/p>\n

\"pomnik-20-7-2018\"<\/a><\/p>\n

Dne 20. \u010dervence 2018.<\/p>\n

\"pomnik-15-9-2018\"<\/a><\/p>\n

Dne 15. z\u00e1\u0159\u00ed 2018.<\/p>\n

\"pomnik-20-10-2018\"<\/a><\/p>\n

Dne 20. \u0159\u00edjna 2018.<\/p>\n

Bli\u017e\u0161\u00ed \u00fadaje o padl\u00fdch jsem z\u00edskal z\u00a0matrik. V\u011bt\u0161ina z\u00a0nich um\u00edr\u00e1 na n\u00e1sledky t\u011b\u017ek\u00fdch zran\u011bn\u00ed z\u00a0boje nebo na r\u016fzn\u00e9 nemoci. Josef \u0160trobl um\u00edr\u00e1 bezprost\u0159edn\u011b po \u00fatoku a Anton\u00edn Pa\u0161tyka um\u00edr\u00e1 13. 8. 1915 p\u0159\u00edmo na boji\u0161ti u Szostky.<\/p>\n

FRANTI\u0160EK\u00a0\u00a0 VE\u010cE\u0158\u00cdLEK<\/span> <\/strong><\/span>se narodil 2. prosince 1889 v\u00a0Doln\u00edm Bradle \u010d. 9 (mal\u00fd Blahobyt). Zkou\u0161enou porodn\u00ed b\u00e1bou byla Johana H\u00e1jkov\u00e1 z\u00a0Kr\u00e1sn\u00e9ho. Byl pok\u0159t\u011bn far\u00e1\u0159em Aloisem Chaloupkou 7.\u00a0prosince 1889 v\u00a0chr\u00e1mu sv. Anny na Modlet\u00edn\u011b. Kmotrou mu byla Antonie, man\u017eelka Josefa Holuba, \u010deled\u00edna ve dvo\u0159e v\u00a0Skovic\u00edch \u010d. 1.
\nOtec<\/strong> Josef Ve\u010de\u0159\u00edlek byl \u010deled\u00ednem v\u00a0tov\u00e1rn\u011b v\u00a0Doln\u00edm Bradle, syn Josefa Ve\u010de\u0159\u00edlka, d\u011bln\u00edka v\u00a0Doln\u00edm Bradle \u010d. 16 a jeho man\u017eelky Anny, dcery Jana Josky, domka\u0159e v\u00a0Doln\u00edm Bradle\u00a0\u010d. 2.
\nMatka<\/strong> Marie, dcera Franti\u0161ka Linharta, \u0161al\u00ed\u0159e v\u00a0Doln\u00edm Bradle \u010d. 9 a jeho man\u017eelky Marie dcery Jana Tvrd\u00edka, roln\u00edka z\u00a0Prost\u0159edn\u00ed Vsi \u010d. 7.
\nFranti\u0161ek Ve\u010de\u0159\u00edlek um\u00edr\u00e1 v\u00a0Omsku ve v\u011bku 25 let.<\/p>\n

Skovice<\/em><\/strong> je m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed obce Vrdy na \u010c\u00e1slavsku, dv\u016fr pat\u0159il k\u00a0velkostatku \u017dleby.<\/em>
\n\u0160al\u00ed\u0159<\/em><\/strong> byl topi\u010d. Na huti jich bylo v\u00edce a v\u00a0dob\u011b prac\u00ed se st\u0159\u00eddali v\u00a0p\u0159ikl\u00e1d\u00e1n\u00ed do pec\u00ed. Krom\u011b toho se starali, aby m\u011bli dostate\u010dnou z\u00e1sobu such\u00e9ho d\u0159eva, aby \u0161ejty m\u011bly spr\u00e1vnou velikost. Na huti m\u011bli velmi d\u016fle\u017eit\u00fd \u00fakol zaji\u0161\u0165ovat stejnom\u011brn\u00fd \u017e\u00e1r v\u00a0peci.<\/em> V\u00a0Doln\u00edm Bradle se d\u0159evo zpracov\u00e1valo a skladovalo na \u201e\u0161ajplace\u201c. Bylo to m\u00edsto nad skl\u00e1rnou, kde v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b jsou chaty. D\u0159evo se dov\u00e1\u017eelo z\u00a0r\u016fzn\u00fdch m\u00edst v\u00a0okol\u00ed, ale p\u0159edev\u0161\u00edm z \u201ehu\u0165sk\u00fdch les\u016f\u201c za rezervo\u00e1rem a kapl\u00ed.
\nProst\u0159edn\u00ed Ves<\/em><\/strong> je mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st obce Bohdane\u010d v okrese Kutn\u00e1 Hora.<\/em>
\nOmsk<\/em><\/strong> je m\u011bsto v\u00a0Rusk\u00e9 federaci, na ji\u017en\u00ed Sibi\u0159i.<\/em><\/p>\n

RUDOLF\u00a0\u00a0 KUL\u00cdK\u00a0<\/strong>se narodil 22. dubna 1877 v Horn\u00edm Bradle \u010d. 6 (ml\u00fdn). Zkou\u0161enou porodn\u00ed b\u00e1bou byla Johana H\u00e1jkov\u00e1 z\u00a0Kr\u00e1sn\u00e9ho. Byl pok\u0159t\u011bn far\u00e1\u0159em \u0160t\u011bp\u00e1nem Sovou dne 25. dubna 1877 v\u00a0chr\u00e1mu sv. Anny na Modlet\u00edn\u011b. Kmotry mu byli Franti\u0161ek Brychta, roln\u00edk ze St\u0159\u00edte\u017ee \u010d. 1 a Anna Charv\u00e1tov\u00e1, man\u017eelka Vojt\u011bcha Charv\u00e1ta, mlyn\u00e1\u0159e z\u00a0Blatn\u00e9ho \u010d. 38
\nOtec <\/strong>Hynek Kul\u00edk byl mlyn\u00e1\u0159em z\u00a0Horn\u00edho Bradla \u010d. 6, syn Jana Kul\u00edka, mlyn\u00e1\u0159e z\u00a0Lipnice \u010d.\u00a096 a jeho man\u017eelky rodem P\u00fdcha, roln\u00edka z\u00a0Lesn\u00fdho \u010d. 3
\nMatka<\/strong> Anna, dcera Vojt\u011bcha Charv\u00e1ta, mlyn\u00e1\u0159e z\u00a0Blatn\u00e9ho \u010d. 38 a jeho man\u017eelky Anny, rodem Pytl\u00edk ze Lh\u016fty \u010d. 1.
\nRudolf Kul\u00edk um\u00edr\u00e1 ve v\u011bku 37 let v\u00a0<\/strong>Krakov\u011b.
\nRudolf Kul\u00edk se o\u017eenil 26. 8. 1902 s\u00a0Antonii Burko\u0148ovou, dcerou Franti\u0161ka Burkon\u011b z\u00a0Horn\u00edho Bradla \u010d. 9. Dne 18. 1. 1903 se jim narodil syn Anton\u00edn a 3. 2. 1905 Rudolf, oba v\u00a0Horn\u00edm Bradle\u00a0\u010d.\u00a06.<\/p>\n

Blatno<\/em><\/strong>\u00a0je \u010d\u00e1st m\u011bsta Hlinsko. Nach\u00e1z\u00ed se na jihov\u00fdchod\u011b Hlinska.<\/em>
\nLipnice nad S\u00e1zavou<\/em><\/strong>\u00a0je obec 12 km z\u00e1padn\u011b od Havl\u00ed\u010dkova Brodu<\/em>.
\nObec\u00a0Lesn\u00e1<\/strong>\u00a0se nach\u00e1z\u00ed nedaleko Pelh\u0159imova.<\/em>
\nLh\u016fta<\/em><\/strong>\u00a0je mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st m\u011bstyse Libice nad Doubravou.<\/em>
\nKrakov<\/em><\/strong>\u00a0je metropole Malopolsk\u00e9ho vojvodstv\u00ed v\u00a0ji\u017en\u00edm Polsku.<\/em><\/p>\n

Potomek rodu Kul\u00edk\u016f z Bradla Radek Tlap\u00e1k ve sv\u00e9 diplomov\u00e9 pr\u00e1ci uv\u00e1d\u00ed zaj\u00edmav\u00e9 informace\u00a0https:\/\/theses.cz\/id\/l6nous\/<\/a>\u00a0o Rudolfu Kul\u00edkovi, kter\u00e9 zde s jeho svolen\u00edm uvedu\u00a0a vystav\u00edm fotografii Rudolfa Kul\u00edka.<\/p>\n

Otec dvou d\u011bt\u00ed byl na frontu ve sv\u00fdch 37 letech odveden 28. srpna 1914 mezi prvn\u00edmi. Z vojensk\u00fdch z\u00e1znam\u016f je mo\u017en\u00e9 zjistit i podrobn\u011bj\u0161\u00ed popis jeho postavy \u2013 m\u011b\u0159il 1,67 metru, m\u011bl blond vlasy, modr\u00e9 o\u010di, velk\u00fd nos a podle tehdej\u0161\u00edho \u010d\u00edslov\u00e1n\u00ed boty velikosti jeden\u00e1ct. Fotografie Rudolfa Kul\u00edka byla po\u0159\u00edzena v Krakov\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e\u00a04. \u0159\u00edjna 1914 ve vojensk\u00e9 nemocnici zem\u0159el p\u0159i epidemii \u00faplavice.\u00a0Do boj\u016f na rusk\u00e9 front\u011b pravd\u011bpodobn\u011b v\u016fbec nezas\u00e1hl, proto\u017ee prvn\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed bitvy v okol\u00ed Krakova vypukly a\u017e o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji.<\/p>\n

\"rudolf_kulik_1914\"<\/a><\/p>\n

LEOPOLD\u00a0\u00a0 SEMER\u00c1D\u00a0<\/strong>se narodil 10. ledna 1891 v Doln\u00edm Bradle \u010d. 18. Zkou\u0161enou porodn\u00ed b\u00e1bou byla Kate\u0159ina Z\u00e1rubov\u00e1 z\u00a0Modlet\u00edna. Byl pok\u0159t\u011bn far\u00e1\u0159em Aloisem Chaloupkou dne 15. ledna 1891 v\u00a0chr\u00e1mu sv. Anny na Modlet\u00edn\u011b. Kmotry mu byli Karel Jungvirt, skl\u00e1\u0159 z\u00a0Doln\u00edho Bradla \u010d. 9 a Antonie Sevaldov\u00e1, man\u017eelka Anton\u00edna Sevalda, skl\u00e1\u0159e z\u00a0Doln\u00edho Bradla \u010d. 19.<\/p>\n

Otec<\/strong> Leopold Semer\u00e1d byl skl\u00e1\u0159em a bydlel v\u00a0Doln\u00edm Bradle \u010d. 8, syn Josefa Semer\u00e1da, tavi\u010de v T\u0159ebet\u00edn\u011b a jeho man\u017eelky Anny, dcery Franti\u0161ka Buchermanna z\u00a0Turkovic.
\nMatka<\/strong> Zdenka, dcera Josefa Kaval\u00edra, obchodn\u00edka ve skle v\u00a0S\u00e1zav\u011b a jeho man\u017eelky Karol\u00edny, dcery Petra Storka z\u00a0Pal\u010dic.
\nLeopold Semer\u00e1d um\u00edr\u00e1 v\u00a0Budape\u0161ti ve v\u011bku 23 let.
\nDne 29. 8. 1910 se Leopoldovi Semer\u00e1dovi a Bo\u017een\u011b Bl\u00e1hov\u00e9 narodil neman\u017eelsk\u00fd syn Old\u0159ich Franti\u0161ek v\u00a0Lipce \u010d. 1. S\u00a0Bo\u017eenou Bl\u00e1hovou se o\u017eenil\u00a0 22. 2. 1914.<\/p>\n

T\u0159ebet\u00edn<\/em><\/strong> se nach\u00e1z\u00ed 20 km od m\u011bsta Kutn\u00e9 Hory.<\/em>
\nObec Turkovice<\/strong> se nach\u00e1z\u00ed asi 10 km ji\u017en\u011b od m\u011bsta P\u0159elou\u010d 8 km z\u00e1padn\u011b od m\u011bsta He\u0159man\u016fv M\u011bstec. <\/em>
\nPal\u010dice<\/em><\/strong> je vesnice, \u010d\u00e1st m\u011bstyse \u010cechtice v okrese Bene\u0161ov.<\/em><\/p>\n

JOSEF\u00a0\u00a0 MARE\u0160 <\/strong>se narodil 7. \u00fanora 1881v Horn\u00edm Bradle \u010d. 22. Zkou\u0161enou porodn\u00ed b\u00e1bou byla Kate\u0159ina Z\u00e1rubov\u00e1 z\u00a0Modlet\u00edna.\u00a0 Byl pok\u0159t\u011bn administr\u00e1torem Josefem Ku\u010derou 9. \u00fanora 1881 v\u00a0chr\u00e1mu sv. Anny na Modlet\u00edn\u011b. Za kmotry mu byli Josef Bl\u00e1ha, roln\u00edk z\u00a0Horn\u00edho Bradla \u010d. 10 a Marie Mi\u0161kov\u00e1, man\u017eelka Josefa Mi\u0161ky za Markovic \u010d. 4.
\nOtec<\/strong> Franti\u0161ek Mare\u0161 byl domka\u0159 z\u00a0Horn\u00edho Bradla, syn Jana Mare\u0161e domka\u0159e z\u00a0Horn\u00edho Bradla\u00a0\u010d.\u00a022 a jeho man\u017eelky Marie, rodem Dost\u00e1l z\u00a0Doln\u00edho\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Bradla \u010d. 13.
\nMatka<\/strong> Franti\u0161ka, dcera Aloise N\u011bmce, obyvatele z\u00a0H\u016frky \u010d. 10 a man\u017eelky jeho Marie, rodem Bl\u00e1ha z\u00a0Doln\u00edho Bradla \u010d. 20.
\nJosef Mare\u0161 um\u00edr\u00e1 ve v\u011bku 34 let v\u00a0Krakov\u011b.<\/p>\n

Markovice<\/em><\/strong> je mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st obce \u017dleby v okrese Kutn\u00e1 Hora.<\/em>
\nH\u016frka <\/em><\/strong>\u010d\u00e1st obce Bojanov.<\/em><\/p>\n

JOSEF\u00a0\u00a0 JAN\u00a0\u00a0 \u0160TROBL <\/strong>se narodil 22. \u00fanora 1879 v Doln\u00edm Bradle \u010d. 7. Zkou\u0161enou porodn\u00ed b\u00e1bou byla Kate\u0159ina Z\u00e1rubov\u00e1 z\u00a0Modlet\u00edna. Byl pok\u0159t\u011bn far\u00e1\u0159em \u0160t\u011bp\u00e1nem Sovou 27. \u00fanora 1879 v\u00a0chr\u00e1mu sv. Anny na Modlet\u00edn\u011b. Sv\u00e9 druh\u00e9 k\u0159estn\u00ed jm\u00e9no, uveden\u00e9 v\u00a0matrice, dostal pravd\u011bpodobn\u011b po kmotrovi Janu K\u0159ivsk\u00fdm, hostinsk\u00fdm z\u00a0Doln\u00edho Bradla \u010d. 7. Kmotrou mu byla Franti\u0161ka, man\u017eelka V\u00e1clava Krainera, sklarytce z\u00a0Doln\u00edho Bradla \u010d. 4.
\nOtec<\/strong> Anton\u00edn \u0160trobl byl rytcem skla z\u00a0Doln\u00edho Bradla \u010d. 7, syn Josefa \u0160trobla, skl\u00e1\u0159e ze Star\u00e9 Lhoty\u00a0<\/strong>\u010d. 19 a jeho man\u017eelky Anny, rodem Mikyna z\u00a0Chot\u00fd\u0161an, oba z\u00a0hejtmanstv\u00ed \u010c\u00e1slavsk\u00e9ho.
\nMatka<\/strong> Anna, dcera Franti\u0161ka Dost\u00e1la, \u0161enk\u00fd\u0159e z\u00a0Doln\u00edho Bradla \u010d. 7 a jeho man\u017eelky Anny, rodem Dost\u00e1l z\u00a0Horn\u00edho Bradla.
\nJosef \u0160trobl byl ran\u011bn v\u00a0boji, zem\u0159el ve v\u011bku 36 let a je pochov\u00e1n u Sokalu.
\nJosef \u0160trobl se o\u017eenil 28. 4. 1903 s\u00a0Karol\u00ednou, dcerou Leopolda Semer\u00e1da z\u00a0Doln\u00edho Bradla \u010d. 8. Josef \u0160trobl a Leopold Semer\u00e1d byli tedy \u0161vag\u0159i, oba padli ve v\u00e1lce, Karol\u00edna byla sestra Leopolda Semer\u00e1da.
\nDne 6. 7. 1903 se narodila Josefu \u0160troblovi a Karol\u00edn\u011b v\u00a0Doln\u00edm Bradle \u010d. 7 dcera Vlasta<\/strong> Anna a 13. 3. 1910 v\u00a0Doln\u00edm Bradle \u010d. 4 Marie<\/strong> Franti\u0161ka.<\/p>\n

Star\u00e1 Lhota <\/em><\/strong>je mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st obce Petrovice v okrese Kutn\u00e1 Hora.<\/em>
\nObec Chot\u00fd\u0161any<\/strong> le\u017e\u00ed v okrese Bene\u0161ov.<\/em>
\nSokalu <\/em><\/strong>je m\u011bsto ve Lvovsk\u00e9 oblasti na Ukrajin\u011b. Oblast je centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed historick\u00e9ho regionu Hali\u010d, kter\u00e1 n\u00e1le\u017eela Habsbursk\u00e9 monarchii do roku 1918.<\/em><\/p>\n

ANTON\u00cdN\u00a0\u00a0 PA\u0160TIKA <\/strong>se narodil 7. \u0159\u00edjna 1879 v Doln\u00edm Bradle \u010d. 4. Zkou\u0161enou porodn\u00ed b\u00e1bou byla Johana H\u00e1jkov\u00e1 z\u00a0Kr\u00e1sn\u00e9ho. Byl pok\u0159t\u011bn far\u00e1\u0159em \u0160t\u011bp\u00e1nem Sovou 10. \u0159\u00edjna 1879 v\u00a0chr\u00e1mu sv. Anny na Modlet\u00edn\u011b. Za kmotry mu byli Karel Jungvirt, skl\u00e1\u0159 z\u00a0Doln\u00edho Bradla \u010d. 4 a man\u017eelka jeho Anna Jungvirtov\u00e1.
\nOtec<\/strong> Jan Pa\u0161tika byl truhl\u00e1\u0159em z\u00a0 Lhoty \u010d. 4, syn Jana Pa\u0161tiky, obuvn\u00edka z\u00a0K\u00e1covsk\u00e9 Lhoty a jeho man\u017eelky Marie, rodem Karban ze Star\u00fdch Ne\u0161pe\u0159ic \u010d. 5, z\u00a0okresu Uhl\u00ed\u0159sko-Janovick\u00e9ho.
\nMatka<\/strong> Anna, dcera Josefa Klainra, sklarytce z\u00a0K\u00e1covsk\u00e9 Lhoty \u010d. 7 a jeho man\u017eelky Marie, rodem R\u00fckl z\u00a0Jamn\u00e9ho, z\u00a0hejtmanstv\u00ed Lede\u010dsk\u00e9ho
\nAnton\u00edn Pa\u0161tika byl roztrh\u00e1n \u0161rapnelem u Szostky v\u00a0Hali\u010di ve v\u011bku 36 let.<\/p>\n

\"sam_1208\"<\/a><\/p>\n

\u00a0<\/span><\/p>\n

Anton\u00edn Pa\u0161tika se o\u017eenil 4. 6. 1902 s\u00a0Annou K\u0159ivskou, dcerou Jana K\u0159ivsk\u00e9ho, hostinsk\u00e9ho z\u00a0Doln\u00edho Bradla \u010d. 7.<\/p>\n

\"sam_1247\"<\/a><\/p>\n

Dne 21. 4. 1902 se Anton\u00ednu Pa\u0161tikovi a Ann\u011b narodila v\u00a0Doln\u00edm Bradle \u010d. 7 neman\u017eelsk\u00e1 dcera Bo\u017eena a 26. 5. 1904 v\u00a0Doln\u00edm Bradle \u010d. 19 man\u017eelsk\u00fd syn Anton\u00edn<\/strong> Karel.<\/p>\n

K\u00e1covsk\u00e1 Lhota \u2013 mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st obce Tichonice v\u00a0okrese Bene\u0161ov.<\/em>
\nStar\u00e9 Ne\u0161po\u0159ice \u2013 mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st obce Petrovice v\u00a0okrese Kutn\u00e1 Hora.<\/em>
\nObec Jamn\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed v\u00a0okrese Jihlava v\u00a0kraji Vyso\u010dina.<\/em>
\nSzostka \u2013 vesnice ve spr\u00e1vn\u00edm obvodu Gmina Drel\u00f3w v\u00a0Lublinsk\u00e9m vojvodstv\u00ed ve v\u00fdchodn\u00edm Polsku.<\/em>
\nHali\u010d \u2013 historick\u00fd kraj ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b, byla jednou z\u00a0korunn\u00edch zem\u00ed habsbursk\u00e9ho soust\u00e1t\u00ed. Rakousk\u00e1 Hali\u010d zauj\u00edmala severn\u00ed podh\u016f\u0159\u00ed Karpat od horn\u00ed Visly na z\u00e1pad\u011b a\u017e po horn\u00ed Prut na v\u00fdchod\u011b. \u0158eka San d\u011blila Hali\u010d na z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st s\u00a0m\u011bstem Krakov, kterou ob\u00fdvaj\u00ed hlavn\u011b Pol\u00e1ci, a v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st s\u00a0m\u011bstem Lvov, kterou ob\u00fdvaj\u00ed hlavn\u011b Ukrajinci (s po\u010detnou polskou men\u0161inou \u2013 kolem 20%).<\/em><\/p>\n

JOSEF\u00a0\u00a0 NEPOV\u00cdM\u00a0<\/strong>se narodil 5. listopadu 1889 ve Velk\u00e1 St\u0159\u00edte\u017ei \u010d. 7. Zkou\u0161enou porodn\u00ed b\u00e1bou byla Kate\u0159ina Z\u00e1rubov\u00e1 z\u00a0Modlet\u00edna. Byl pok\u0159t\u011bn far\u00e1\u0159em Aloisem Chaloupkou 5. listopadu 1889 v\u00a0chr\u00e1mu sv. Anny na Modlet\u00edn\u011b. Za kmotra mu byl Josef Z\u00e1ruba, syn Jana Z\u00e1ruby ze St\u0159\u00edte\u017ee \u010d. 7.
\nOtec<\/strong> Josef Nepov\u00edm byl d\u011bln\u00edkem ve St\u0159\u00edte\u017ei \u010d. 7, syn Franti\u0161ka Nepov\u00edma, d\u011bln\u00edka ve St\u0159\u00edte\u017ei \u010d. 12 a man\u017eelky jeho Anny, dcery Josefa Stehna\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 ze St\u0159\u00edte\u017ee \u010d. 3.
\nMatka<\/strong> Antonie, dcera Anton\u00edna Fr\u00eddy, d\u011bln\u00edka z\u00a0Ru\u0161\u00ednova \u010d. 17 a man\u017eelky jeho Anny, dcery Franti\u0161ka Ku\u010dery z\u00a0Podho\u0159ice \u010d. 3, z\u00a0hejtmanstv\u00ed Chot\u011bbo\u0159sk\u00e9ho.
\nJosef Nepov\u00edm um\u00edr\u00e1 v\u00a0\u0158\u00edm\u011b dne 29. 3. 1917 ve v\u011bku 28 let, p\u011b\u0161\u00ed pluk \u010d. 21.<\/p>\n

Podho\u0159ice \u2013 <\/em><\/strong>mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st obce Je\u0159i\u0161no v\u00a0okrese Havl\u00ed\u010dk\u016fv Brod.<\/em>
\n\u0158\u00edm<\/em><\/strong> \u2013 hlavn\u00ed m\u011bsto It\u00e1lie, le\u017e\u00edc\u00ed na \u0159ece Tibe\u0159e.<\/em><\/p>\n

RUDOLF\u00a0\u00a0 DOST\u00c1L <\/strong>se narodil 8. b\u0159ezna 1891 v Horn\u00edm Bradle \u010d. 18. Zkou\u0161enou porodn\u00ed b\u00e1bou byla Kate\u0159ina Z\u00e1rubov\u00e1 z\u00a0Modlet\u00edna. Byl pok\u0159t\u011bn far\u00e1\u0159em Aloisem Chaloupkou 12. b\u0159ezna 1891 v\u00a0chr\u00e1mu sv. Anny na Modlet\u00edn\u011b. Kmotrou mu byla Antonie Partykov\u00e1, dcera Anton\u00edna Partyka, skl\u00e1\u0159e z\u00a0Doln\u00edho Bradla \u010d. 17.
\nOtec<\/strong> Anton\u00edn Dost\u00e1l, z\u00e1me\u010dn\u00edk a domka\u0159 v\u00a0Horn\u00edm Bradle \u010d. 18, syn Anton\u00edna Dost\u00e1la z\u00a0Horn\u00edho Bradla \u010d. 17 a man\u017eelky jeho Marie, dcery Josefa Macha\u010de z\u00a0B\u00edtovan \u010d. 49., z\u00a0hejtmanstv\u00ed Chrudimsk\u00e9ho.
\nMatka<\/strong> Antonie, dcera Jana Marka, \u0159ezn\u00edka z\u00a0Horn\u00edho Bradla \u010d. 7 a man\u017eelky jeho Franti\u0161ky rodem Koubov\u00e1 z\u00a0Horn\u00edho Bradla \u010d. 8.
\nRudolf Dost\u00e1l um\u00edr\u00e1 u V\u00eddn\u011b ve W\u00f6llersdorfu ve v\u011bku 26 let.<\/p>\n

B\u00edtovany \u2013 <\/em><\/strong>obec na \u00fapat\u00ed \u010ceskomoravsk\u00e9 vrchoviny, v\u00a0m\u00edstech, kde kon\u010d\u00ed Polabsk\u00e1 n\u00ed\u017eina, jihov\u00fdchodn\u011b od m\u011bsta Chrudim.<\/em>
\nW\u00f6llersdorf \u2013 <\/em><\/strong>obec ve \u010dtvrti Wiener Neustadt-Land v\u00a0rakousk\u00e9m Doln\u00edm Rakousku.<\/em><\/p>\n

LADISLAV JUNGVIRT<\/strong> se narodil 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1897 v Doln\u00edm Bradle \u010d. 2. Zkou\u0161enou porodn\u00ed b\u00e1bou byla Johana H\u00e1jkov\u00e1 z\u00a0Kr\u00e1sn\u00e9ho. Byl pok\u0159t\u011bn kaplanem Bohuslavem \u0160r\u00e1mkem z\u00a0N\u011bmeck\u00e9ho Brodu\u00a05.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed\u00a01897. Kmotrem mu byl Josef Kaval\u00edr, obchodn\u00edk ve skle v\u00a0Modlet\u00edn\u011b.
\nOtec Karel Jungvirt byl skl\u00e1\u0159em v\u00a0Doln\u00edm Bradle \u010d. 2, syn Karla Jungvirta, skl\u00e1\u0159e v\u00a0Malechovsk\u00e9 Huti a man\u017eelky jeho Anny, rodem Mandel\u00edkov\u00e1 z\u00a0Mal\u010de \u010d. 2, z\u00a0okresu Chot\u011bbo\u0159sk\u00e9ho.
\nMatka Anna, dcera Josefa Kaval\u00edra, skl\u00e1\u0159e ze S\u00e1zavy \u010d. 40 a man\u017eelky jeho Karol\u00edny, rodem Storkov\u00e1 ze S\u00e1zavy, z\u00a0hejtmanstv\u00ed Lede\u010dsk\u00e9ho.
\nLadislav Jungvirt um\u00edr\u00e1 na za\u010d\u00e1tku roku 1919 v\u00a0Padov\u011b v\u00a0It\u00e1lii ve v\u011bku nedo\u017eit\u00fdch 22 let (na pomn\u00edku uvedeno 20 let).<\/p>\n

Melechovsk\u00e1 Hu\u0165 \u2013 <\/em><\/strong>b\u00fdval\u00e1 hu\u0165 u Led\u010de nad S\u00e1zavou v\u00a0okrese Havl\u00ed\u010dk\u016fv Brod.<\/em>
\nS\u00e1zava \u2013 <\/em><\/strong>obec v\u00a0okrese \u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou v\u00a0kraji Vyso\u010dina.<\/em>
\nPadova \u2013 <\/em><\/strong>severoitalsk\u00e9 m\u011bsto v\u00a0oblast\u00ed Ben\u00e1tsko, na \u0159ece Bacchiglione. Je hlavn\u00edm m\u011bstem provincie Padova.<\/em><\/p>\n

\"sam_1196\"<\/a><\/p>\n

Je to Ladislav Jungvirt?<\/p>\n

Zm\u00edn\u00edm se i o ob\u010danech, kte\u0159\u00ed v\u00a01. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce padli, stali se nezv\u011bstn\u00fdmi nebo zem\u0159eli na n\u00e1sledky v\u00e1le\u010dn\u00fdch \u00fatrap, kter\u00e9 v\u00a0Pam\u011btn\u00ed knize Bradla uv\u00e1d\u00ed kronik\u00e1\u0159:
\nAnton\u00edn<\/strong> Franti\u0161ek Jan R\u00fckl<\/strong> se narodil 1. 10. 1877 v\u00a0Doln\u00edm Bradle \u010d\u00edslo 4 Franti\u0161ku R\u00fcklovi a R\u016f\u017een\u011b, rozen\u00e9 Va\u0148kov\u00e9. Anton\u00edn se o\u017eenil s\u00a0Josefou S\u00e1zavskou 5. 7. 1901 v\u00a0\u010c\u00e1slavi. Dne\u00a027.\u00a07.\u00a01902 se jim narodil v\u00a0Doln\u00edm Bradle \u010d. 3 Franti\u0161ek<\/strong> Anton\u00edn, dne 1. 5. 1904 Anton\u00edn<\/strong> Franti\u0161ek Karel V\u00e1clav, dne 14. 5. 1906 Jan<\/strong> V\u00e1clav Karel a 9. 12. 1907 V\u00e1clav<\/strong> Karel Emanuel. Jejich otec Anton\u00edn R\u00fckl se st\u00e1v\u00e1 na rusk\u00e9 front\u011b nezv\u011bstn\u00fdm od 7. 9. 1914.
\nTich\u00fd z\u00a0Velk\u00e9 St\u0159\u00edte\u017ee<\/strong> se st\u00e1v\u00e1 v\u00a0roce 1914 tak\u00e9 nezv\u011bstn\u00fdm.
\nV\u00a0roce 1915 jsou nezv\u011bstn\u00fdmi Josef Pl\u00ed\u0161ek<\/strong> a Josef Z\u00e1ruba<\/strong> z\u00a0Lipky. V\u00a0roce 1917 je zast\u0159elen na ji\u017en\u00edm boji\u0161ti osmn\u00e1ctilet\u00fd Anton\u00edn Hor\u00e1k<\/strong> z\u00a0Lipky a Franti\u0161ek Pl\u00ed\u0161ek<\/strong> um\u00edr\u00e1 doma po v\u00e1le\u010dn\u00fdch \u00fatrap\u00e1ch.<\/p>\n

V\u00e1\u017een\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i, m\u00e1te-li n\u011bjak\u00e9 informace o v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch ob\u010danech, kter\u00e9 by mi pomohly dohledat dal\u0161\u00ed \u00fadaje o nich v\u00a0historick\u00fdch materi\u00e1lech, tak mne pros\u00edm kontaktujte na oa.najman@seznam.cz.<\/p>\n

Rok 1922:<\/strong><\/p>\n

Dne 28. \u010dervence po osm\u00e9 hodin\u011b rann\u00ed zast\u0159elil se ve sv\u00e9m domov\u011b pan Rudolf \u0160trobl, poru\u010d\u00edk rusk\u00fdch legi\u00ed, t. \u010d. u\u010ditel v\u00a0Kruhu u Jilemnice. Zpr\u00e1va vyvolala velk\u00e9 zd\u011b\u0161en\u00ed v\u00a0cel\u00e9m okol\u00ed. Poh\u0159eb se konal v\u00a0ned\u011bli dne 30. \u010dervence za velik\u00e9 \u00fa\u010dasti r\u016fzn\u00fdch spolk\u016f a v\u0161ech ob\u010dan\u016f. V\u00a0zdej\u0161\u00edm okol\u00ed nen\u00ed pam\u011btn\u00edka takov\u00e9ho poh\u0159bu.<\/p>\n

Rok 1925:<\/strong><\/p>\n

V\u00a0dubnu bylo vys\u00e1zeno n\u011bkoli lip na obci u pomn\u00edku padl\u00fdch a dv\u011b vysazeny u sochy Jana Nepomuck\u00e9ho u Filousku.<\/p>\n

Rok 1926:<\/strong><\/p>\n

Jeliko\u017e za sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byly v\u00a0osad\u011b Doln\u00edho Bradla sebr\u00e1ny dva zvony, a sice velk\u00fd z\u00a0kaple a men\u0161\u00ed um\u00edst\u011bn\u00fd bl\u00edzko tov\u00e1rny, usneslo se osadn\u00ed zastupitelstvo, aby byl po\u0159\u00edzen nov\u00fd zvon. Objedn\u00e1n byl od firmy Bu\u0159il a Riss v\u00a0Kuklen\u00e1ch u Hradce Kr\u00e1lov\u00e9 za obnoss 976 K\u010d. Osadn\u00ed zastupitelstvo se d\u00e1le usneslo, aby zvonek byl um\u00edst\u011bn na hasi\u010dsk\u00e9m skladi\u0161ti, kam se p\u0159id\u011bl\u00e1 v\u011b\u017ei\u010dka. Pov\u011b\u0161en pak byl 1. \u0159\u00edjna a beze v\u0161\u00ed oslavy se za\u010dalo na n\u011bho zvonit. Zvuk m\u00e1 velice \u010dist\u00fd a ladn\u00fd.<\/p>\n

Rok 1930:<\/strong><\/p>\n

K\u00a0pomn\u00edku padl\u00fdch v\u00a0Doln\u00edm Bradle byl po\u0159\u00edzen nov\u00fd dr\u00e1t\u011bn\u00fd plot n\u00e1kladem 1\u00a0328,94 K\u010d. Plot po\u0159\u00eddila osada Doln\u00ed Bradlo a p\u0159isp\u011bla na to t\u00e9\u017e m\u00edstn\u00ed t\u011blocvi\u010dn\u00e1 jednota \u201eSokol\u201c.<\/p>\n

Rok 1936:<\/strong><\/p>\n

U pomn\u00edku padl\u00fdch se uskute\u010dnilo i slavnostn\u00ed p\u0159ed\u00e1n\u00ed motorov\u00e9 st\u0159\u00edka\u010dky. Pr\u016fvod, kter\u00fd se se\u0159adil o 1 \u00bd hodin\u011b odpoledne v\u00a0Horn\u00edm Bradle do\u0161el k\u00a0pomn\u00edku padl\u00fdch, kde promluvil velitel sboru pan Milo\u0161 Ludmila. Po jeho \u0159e\u010di se uskute\u010dnilo poplachov\u00e9 cvi\u010den\u00ed a po cvi\u010den\u00ed koncert v\u00a0zahrad\u011b p\u0159i pensinonu R\u00fckl.<\/p>\n

Rok 1937:<\/strong><\/p>\n

Na v\u00fdzvu okresn\u00edho \u00fa\u0159adu po\u0159\u00e1dal obecn\u00ed \u00fa\u0159ad za \u00fa\u010dasti m\u00edstn\u00edch spolk\u016f a korporac\u00ed oslavu 20\u00a0let v\u00edt\u011bzstv\u00ed bitvy u Zborova v\u00a0Hali\u010di, kde 2. \u010dervence 1917 prvn\u00ed \u010desloslovensk\u00e1 brig\u00e1da zv\u00edt\u011bzila nad vojskem rakousko-uhersk\u00fdm. Pr\u016fvod se se\u0159adil o 7 \u00bd hodiny ve\u010der u sokolovny a ode\u0161el v\u00a08\u00a0hodin s\u00a0hudbou k\u00a0pomn\u00edku padl\u00fdch, kde promluvil pan Jaroslav Eisner, rod\u00e1k z\u00a0Bradla, t.\u00a0\u010d. odborn\u00fd u\u010ditel v\u00a0Praze. Vzpomn\u011bl pam\u00e1tky mu\u010dedn\u00edka kostnick\u00e9ho Mistra Jana Husi a v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy u Zborova. Pr\u016fvod byl velice p\u011bkn\u00fd. Nejd\u0159\u00edve \u0161la m\u00edstn\u00ed jednota \u201eSokol\u201c se sv\u00fdm praporem a \u017e\u00e1kovskou vlajkou, m\u00edstn\u00ed sbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f a sbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f z\u00a0Vr\u0161ova. Obecn\u00ed zastupitelstvo bylo tak\u00e9 v\u00a0pr\u016fvodu a mnoho letn\u00edch host\u00ed i na\u0161ich ob\u010dan\u016f. Tato vzpom\u00ednka utkv\u011bla v\u00a0pam\u011bti v\u0161em \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm. Hudba po proslovu zahr\u00e1la hymnu a p\u00edse\u0148 \u201eHo\u0161i od Zborova\u201c. Je podivn\u00e9, \u017ee sbory dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f z\u00a0Lipky a St\u0159\u00edte\u017ee oslavy t\u00e9to se nez\u00fa\u010dastnily.<\/p>\n

4. Z\u00e1v\u011br.<\/h3>\n

Ob\u010dan\u00e9 Bradla padli daleko za hranicemi byval\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 a sou\u010dasn\u00e9 \u010cesk\u00e9 republiky za z\u00e1jmy mocnosti, kter\u00e1 se v\u00a0roce 1918 rozpadla, p\u0159estala existovat a na jej\u00ed\u017e zakladech vznikla nov\u00e1 republika. Za prvn\u00ed republiky se na padl\u00e9 a zmrza\u010den\u00e9 ob\u010dany pohl\u00ed\u010delo jako na voj\u00e1ky, kte\u0159\u00ed bojovali za z\u00e1jmy nen\u00e1vid\u011bn\u00e9ho Rakouska \u2013 Uherska, bojovali za z\u00e1jmy ciz\u00edho soust\u00e1t\u00ed. Vraceli se z\u00a0v\u00e1lky zmrza\u010deni nebo s\u00a0podlomen\u00fdm zdrav\u00ed a pokud nebyli legion\u00e1\u0159i, tak se podpory ve sv\u00e9m dal\u0161\u00edm t\u011b\u017ek\u00e9m \u017eivot\u011b p\u0159\u00edli\u0161 nedo\u010dkali.<\/p>\n

Za socialismu se nejv\u011bt\u0161\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed u pomn\u00edku uskute\u010d\u0148ovalo u p\u0159\u00edle\u017eitosti vzpom\u00ednky v\u00fdro\u010d\u00ed Velk\u00e9 \u0159\u00edjnov\u00e9 socialistick\u00e9 revoluce 7. listopadu. Lampionov\u00fd pr\u016fvod se se\u0159adil u kov\u00e1rny v\u00a0Horn\u00edm Bradle, pro\u0161el po silnici Bradlem k\u00a0pomn\u00edku, kde byly proneseny projevy se vzpom\u00ednkami na V\u0158SR a V. I. Lenina a recitov\u00e1ny b\u00e1sni\u010dky, v\u00a0\u010dem\u017e se potom pokra\u010dovalo i v\u00a0kinos\u00e1le na Filousku. U pomn\u00edku se nevzpomenuly se jm\u00e9na padl\u00fdch ani d\u016fvody postaven\u00ed pomn\u00edku.<\/p>\n

Zd\u00e1 se, \u017ee ani v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b st\u00e1t nev\u00ed, jak se k\u00a0t\u011bmto voj\u00e1k\u016fm ciz\u00ed arm\u00e1dy postavit.<\/p>\n

V\u011bt\u0161ina z\u00a0nich byli skl\u00e1\u0159i nebo d\u011bln\u00edky, kte\u0159\u00ed m\u011bli \u00fazk\u00fd vztah k\u00a0m\u00edstn\u00ed skl\u00e1rn\u011b. P\u0159i\u0161li do Bradla pracovat, v\u011bt\u0161inou z\u00a0tehdej\u0161\u00edho \u010c\u00e1slavsk\u00e9ho kraje a obohacovali svou prac\u00ed a \u010dinnostmi \u017eivot v na\u0161\u00ed vesnici.<\/p>\n

Velk\u00e9 pod\u011bkov\u00e1n\u00ed pat\u0159\u00ed ob\u010dan\u016fm obce, spolk\u016fm a potomk\u016fm padl\u00fdch, proto\u017ee pouze oni a nyn\u00ed i za p\u0159isp\u011bn\u00ed obecn\u00edho \u00fa\u0159adu, udr\u017euj\u00ed st\u00e1lou vzpom\u00ednku na padl\u00e9 spoluob\u010dany, kte\u0159\u00ed byli n\u011bkomu otci, syny, bratry a kamar\u00e1dy. Ur\u010dit\u011b se jim, kolikr\u00e1t v nep\u0159edstaviteln\u011b velk\u00fdch bolestech a n\u011bkdy p\u0159i vzpom\u00ednce na sv\u00e9 nejmilej\u0161\u00ed, necht\u011blo zem\u0159\u00edt.<\/p>\n

V\u00e1\u017een\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i, kr\u00e1tk\u00fdm pojedn\u00e1n\u00edm jsem cht\u011bl vzpomenout t\u011bch, kte\u0159\u00ed padli v\u00a0nesmysln\u00e9 v\u00e1lce. Jejich smrt p\u0159inesla bolest i pro jejich nejbli\u017e\u0161\u00ed. Ur\u010dit\u011b na n\u011b vzpom\u00ednali do konce sv\u00e9ho \u017eivota a neust\u00e1le si kladli ot\u00e1zky za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed sl\u016fvkem \u201epro\u010d?\u201c.<\/p>\n

Chci v\u00e1s touto cestou tak\u00e9 po\u017e\u00e1dat, pokud m\u016f\u017eete poskytnout jak\u00e9koliv informace, fotografie nebo dal\u0161\u00ed zdroje vztahuj\u00edc\u00ed se k osob\u00e1m nebo ud\u00e1lostem, o kter\u00fdch jsem napsal, tak mne kontaktujte na oa.najman@seznam.cz<\/span><\/a><\/p>\n

Materi\u00e1ly mi m\u016f\u017eete poslat\u00a0nebo se m\u016f\u017eeme domluvit na jejich ofocen\u00ed.<\/p>\n

Zdroje:<\/p>\n