{"id":1543,"date":"2024-10-08T12:43:54","date_gmt":"2024-10-08T10:43:54","guid":{"rendered":"https:\/\/www.bradlo.cz\/?page_id=1543"},"modified":"2025-02-23T12:44:23","modified_gmt":"2025-02-23T11:44:23","slug":"prof-bohuslav-partyk-drsc","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.bradlo.cz\/?page_id=1543","title":{"rendered":"Prof. Bohuslav Partyk, DrSc."},"content":{"rendered":"
\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Narodil se 7. \u010dervence 1911 v Horn\u00edm Bradle \u010d. 8 otci Janu Partykovi, skl\u00e1\u0159i a matce Franti\u0161ce, dce\u0159i Josefa Kub\u00e1ta roln\u00edka ve Vyhn\u00e1nov\u011b \u010d. 7. Byl pok\u0159t\u011bn modlet\u00ednsk\u00fdm far\u00e1\u0159em Janem Holej\u0161ovsk\u00fdm ze Slav\u011bt\u00edna 16. \u010dervence 1911 jm\u00e9nem Bohuslav Anton\u00edn. Zem\u0159el ve v\u011bku 79 let dne 12. z\u00e1\u0159\u00ed 1990 v Bratislav\u011b. Byl ekonomem, profesorem Vysok\u00e9 \u0161koly ekonomick\u00e9 v Bratislav\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Poch\u00e1zel ze skl\u00e1\u0159sk\u00e9 rodiny (jeho otec i d\u011bd byli skl\u00e1\u0159i v m\u00edstn\u00ed skl\u00e1rn\u011b v obci Doln\u00ed Bradlo). Po skon\u010den\u00ed obecn\u00e9 \u0161koly v Bradle a Trhov\u00e9 Kamenici pokra\u010doval ve studiu na Obchodn\u00ed akademii v Chrudimi. Po jej\u00edm absolvov\u00e1n\u00ed kr\u00e1tce pracoval ve skl\u00e1rn\u011b v rodn\u00e9 obci. Pozd\u011bji studoval na Vysok\u00e9 \u0161kole obchodn\u00ed v Praze (dnes Vysok\u00e1 \u0161kola ekonomick\u00e1 v\u00a0Praze) sm\u011br zam\u011b\u0159en\u00fd na u\u010ditelstv\u00ed odborn\u00fdch ekonomick\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f a pracoval jako \u00fa\u010detn\u00ed u firmy Philips v Praze. V roce 1938 nastoupil jako profesor na Obchodn\u00ed akademii Tom\u00e1\u0161e Bati ve Zl\u00edn\u011b. Zde u\u010dil a\u017e do roku 1950. Dne 28. \u010dervna 1939 byl tak\u00e9 ve Zl\u00edn\u011b odd\u00e1n s\u00a0Mari\u00ed \u0160mahelovou. V roce 1940 se jim narodil syn Petr. V rodn\u00e9 obci postavil v m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti Paseky pro sv\u00e9 rodi\u010de nov\u00fd d\u016fm, \u010d. p. 35. Jeho otec v\u0161ak brzy zem\u0159el (+1946), matka zde do\u017eila dal\u0161\u00edch 28 let (+1974). V letech 1948\u20131951 p\u016fsobil tak\u00e9 na Vysok\u00e9 \u0161kole soci\u00e1ln\u00ed v\u00a0Brn\u011b. V roce 1950 nastoupil jako zastupuj\u00edc\u00ed docent na Vysokou \u0161kolu hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch v\u011bd (pozd\u011bji Vysok\u00e1 \u0161kola ekonomick\u00e1, dnes Ekonomick\u00e1 univerzita) v Bratislav\u011b, od 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1951 pak jako intern\u00ed u\u010ditel. Po rozvodu se dne 2. 10. 1954 o\u017eenil s Mari\u00ed Pacl\u00edkovou (*1927), rodem z Hojkova, okr. Jihlava, se kterou pak spolu \u017eili v Bratislav\u011b a\u017e do smrti v roce 1990. Narodili se jim dv\u011b d\u011bti, Bohuslav (*1955) a Dagmar (*1957). Na V\u0160E p\u016fsobil jako docent, pozd\u011bji profesor a\u017e do odchodu do d\u016fchodu v roce 1986. Zast\u00e1val r\u016fzn\u00e9 pedagogick\u00e9 a \u0159\u00edd\u00edc\u00ed funkce, v letech 1952\u20131963 byl vedouc\u00edm Katedry \u00fa\u010detn\u00ed evidence (pozd\u011bji p\u0159ejmenovan\u00e9 na Katedru evidence), prorektorem V\u0160E a v letech 1969\u20131974 \u0159editelem V\u00fdzkumn\u00e9ho v\u00fdpo\u010dtov\u00e9ho centra V\u0160E. V\u00a0roce 1966 jako prvn\u00ed na Slovensku obh\u00e1jil v\u011bdeckou hodnost „Doktor ekonomick\u00fdch v\u011bd“ (DrSc.). V pr\u016fb\u011bhu sv\u00e9 mnohalet\u00e9 praxe publikoval n\u011bkolik des\u00edtek odborn\u00fdch publikac\u00ed a celost\u00e1tn\u00edch u\u010debnic pro st\u0159edn\u00ed a vysok\u00e9 ekonomick\u00e9 \u0161koly. On-line katalog N\u00e1rodn\u00ed knihovny \u010cR ud\u00e1v\u00e1 pro autora celkem 64 z\u00e1znam\u016f.<\/p>\n\n\n\n

I kdy\u017e nikdy nebyl \u010dlenem n\u011bjak\u00e9 politick\u00e9 strany, byl \u010dasto zv\u00e1n do mnoha expertn\u00edch komis\u00ed a odborn\u00fdch instituc\u00ed. Od poloviny \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch let se pod\u00edlel na n\u00e1vrz\u00edch ekonomick\u00fdch reforem v \u010ceskoslovensku, kde uplatnil sv\u00e9 znalosti zejm\u00e9na ze syst\u00e9mu \u0159\u00edzen\u00ed Ba\u0165ov\u00fdch podnik\u016f, kter\u00e1 nebyla realizovan\u00e1 a byla zam\u011bn\u011bna direktivn\u00edm \u0159\u00edzen\u00edm, d\u00e1le v polovin\u011b \u0161edes\u00e1t\u00fdch let \u201eZdokonalen\u00e1 soustava \u0159\u00edzen\u00ed\u201c. Za v\u00fdznamn\u00fd pod\u00edl na t\u00e9to koncepci byl v kv\u011btnu 1968 ocen\u011bn prezidentem Ludv\u00edkem Svobodou st\u00e1tn\u00edm vyznamen\u00e1n\u00edm \u201eZa z\u00e1sluhy o v\u00fdstavbu\u201c. Bohu\u017eel, pozd\u011bj\u0161\u00ed okupace \u010ceskoslovenska nahr\u00e1la do karet op\u011bt zast\u00e1nc\u016fm direktivn\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed a pokrokov\u00e9 my\u0161lenky byly odm\u00edtnuty. I pot\u00e9 se v\u0161ak nad\u00e1le v\u011bnoval odborn\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 a pedagogick\u00e9 \u010dinnosti a stal se ne\u00fanavn\u00fdm propag\u00e1torem modern\u011bj\u0161\u00ed koncepce \u0159\u00edzen\u00ed ekonomiky, zejm\u00e9na vyu\u017eit\u00ed prost\u0159edk\u016f v\u00fdpo\u010detn\u00ed techniky, jak se tehdy ofici\u00e1ln\u011b \u0159\u00edkalo informatice. A\u017e v druh\u00e9 polovin\u011b 80. let se jeho my\u0161lenky do\u010dkaly renesance a uzn\u00e1n\u00ed. Byl tak\u00e9 dlouholet\u00fdm \u010dlenem redak\u010dn\u00ed rady celost\u00e1tn\u00edho \u010dasopisu \u00da\u010detnictv\u00ed \u2013 \u00da\u010dtovn\u00edctvo (SNTL\/Alfa). Krom\u011b tis\u00edc\u016f student\u016f vychoval i n\u011bkolik des\u00edtek aspirant\u016f a postgradu\u00e1ln\u00edch student\u016f. Sv\u00e9 celo\u017eivotn\u00ed d\u00edlo zakon\u010dil v roce 1987 vyd\u00e1n\u00edm posledn\u00ed celost\u00e1tn\u00ed u\u010debnice Rozbory hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u010dinnosti (vedouc\u00ed autorsk\u00e9ho kolektivu).<\/p>\n\n\n\n

Seznam d\u011bl, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Bohuslav Partyk:<\/p>\n\n\n\n